LEADER 01111nam--2200349---450- 001 990000354380203316 035 $a0035438 035 $aUSA010035438 035 $a(ALEPH)000035438USA01 035 $a0035438 100 $a20010309d1982----km-y0itay0103----ba 102 $aeng 105 $a||||||||001yy 200 1 $aProgramming language traslation$fR.E. Berry 210 $aChichester$cEllis Horwood limited$d1982 215 $a175 p.$d23 cm 225 2 $aThe Ellis Horwood series in computers and their applications$v15 410 $12001$aThe Ellis Horwood series in computers and their applications$v15 461 1$1001-------$12001 610 0 $aElaboratori elettronici$xCompilatore 676 $a001.64 700 1$aBERRY,$bR.E.$0543312 801 0$aIT$bsalbc$gISBD 912 $a990000354380203316 951 $a001.6 SCA 15$b9581$c001.6 SCA$d00105285 959 $aBK 969 $aSCI 979 $aPATTY$b90$c20010309$lUSA01$h1316 979 $c20020403$lUSA01$h1643 979 $aPATRY$b90$c20040406$lUSA01$h1625 996 $aProgramming language traslation$9876353 997 $aUNISA LEADER 04180 am 2200625 n 450 001 9910558699803321 005 20240104030730.0 010 $a979-1-03-000818-0 024 7 $a10.4000/books.pub.45423 035 $a(CKB)4100000012873206 035 $a(FrMaCLE)OB-pub-45423 035 $a(PPN)262738767 035 $a(EXLCZ)994100000012873206 100 $a20220415j|||||||| ||| 0 101 0 $afre 135 $auu||||||m|||| 200 02$aL?intime de l?Antiquité ŕ nos jours$e1. Espaces de l?intime$fGéraldine Puccini 210 $aPessac$cPresses Universitaires de Bordeaux$d2021 215 $a1 online resource (287 p.) 311 $a979-1-0910-5228-3 330 $aLa question de l?intime et de ses variations au cours du temps fait l?objet depuis peu d?un fort intéręt parmi les chercheurs. Mais la recherche en la matičre reste inépuisable, tant la notion est difficile ŕ cerner selon les époques. L?ouvrage propose une approche interdisciplinaire de l?étude de l?intime et de ses espaces, de l?Antiquité (souvent négligée par les travaux consacrés ŕ la littérature française) ŕ nos jours, qui croise les regards d?archéologues, d?historiens, d?historiens de l?art, de littéraires, de philosophes et d?anthropologues, afin de délimiter les contours de cette notion floue et d?analyser son évolution dans la diachronie. Le mot intime provient du superlatif latin intimus (comparatif interior), « ce qui est le plus intérieur » et s?inscrit dans la dialectique du dedans et du dehors. C?est la prise de conscience de l?existence d?un « dehors » et d?un « dedans » qui entraîne l?idée de soi. L?intime est d?abord une question de lieu. Deux voies parallčles se développent ŕ partir du mot latin : d?une part l?intime comme étant le plus profond et le plus secret, caché ŕ autrui, d?autre part l?intime comme étant ce qui nous associe étroitement ŕ autrui. L?intime porte en lui une contradiction entre la radicalisation d?un intérieur, dérobé ŕ autrui, et l?« union intime », l?« ami intime », qui suscitent une ouverture ŕ l?Autre. L?intime dit ŕ la fois le retrait et le partage. Ce sont les rapports du dedans et du dehors qui sont fondamentalement mis en jeu. L?intime est une catégorie qui ne va pas de soi. Dans une premičre partie, des articles d?archéologues et d?historiens montrent que l?espace réservé ŕ l?intime dans les demeures est une lente conquęte. Dans une seconde partie, c?est la naissance de l?espace intérieur de l?intime qui est interrogée par des chercheurs spécialistes de philosophie et de littérature latines. La troisičme partie envisage l?intime comme construction de l?individu « moderne » ŕ travers l?étude des pratiques du soin de? 606 $aLiterature (General) 606 $alittérature 606 $aintime 606 $alittérature intime 606 $aécrits du for privé 615 4$aLiterature (General) 615 4$alittérature 615 4$aintime 615 4$alittérature intime 615 4$aécrits du for privé 700 $aArnaud$b Raymond$01329633 701 $aBartha-Kovács$b Katalin$01455970 701 $aBourbon$b Marion$01459410 701 $aCarribon$b Carole$01289919 701 $aCristina Panzera$b Maria$01317656 701 $aDelbey$b Évrard$01309948 701 $ade Gandt$b Marie$01316251 701 $aFigeac$b Michel$01275995 701 $aGourevitch$b Danielle$0171627 701 $aJames-Raoul$b Daničle$01283404 701 $aLagouančre$b Jérôme$0479836 701 $aMalizia$b Eleonora$01459411 701 $aMarié Liger$b Fabienne$01285720 701 $aNerci$b Najate$01321571 701 $aProst$b François$0623335 701 $aPuccini$b Géraldine$0622715 701 $aSieuzac$b Laurence$01313795 701 $aUrbain Ruano$b Élise$01459412 701 $aZaccaria Ruggiu$b Annapaola$01349394 801 0$bFR-FrMaCLE 906 $aBOOK 912 $a9910558699803321 996 $aL?intime de l?Antiquité ŕ nos jours$93658700 997 $aUNINA LEADER 03318aac 2200385 450 001 9910372778103321 005 20240126034146.0 010 $a9788024621128$b(online : pdf) 035 $a(CKB)4970000000010966 035 $a(oapen)https://directory.doabooks.org/handle/20.500.12854/46564.3 035 $a(ceeol)ceeol527314 035 $a(EXLCZ)994970000000010966 100 $a20232406d2012 ||r 0 101 0 $a|ge 135 $aurmn|---annan 181 $ctxt$2rdacontent 182 $cc$2rdamedia 183 $acr$2rdacarrier 200 13$aDas Entstehen des christlichen Glaubens$fOtakar A. Funda 210 31$aPrague [Czech Republic] :$cUniverzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum$d2012 215 $a1 electronic resource (21 p.) 330 $aAutor v n?mecky psané studii klade otázku, co se odehrálo v kruhu Je?í?ových p?ívr?enc? po Je?í?ov? uk?i?ování. Víme, ?e u?edníci Je?í?e po jeho zat?ení opustili, s nejv?t?í pravd?podobností ode?li zp?t do Galileje. Je obecn? známou skute?ností, ?e v Jeruzalém? vznikl záhy okruh Je?í?ových p?ívr?enc?, v n?m? získal p?ední postavení Je?í??v rodný bratr Jakub. K tomuto kruhu se posléze p?ipojila z Galileje se navrátiv?í skupina apokalyptického radikalismu nejbli??ích Je?í?ových u?edník?. Odli?ného zam??ení byla v Jeruzalém? skupina kolem ?t?pána. Samostatnou kapitolu tvo?í Pavlovo pochopení Je?í?ova k?í?e a vzk?í?ení, zachycené v Pavlov? formuli víry, I. Korintským 15,1-3. Mezi Jakubem a Pavlem do?lo posléze k tvrdému sporu o otázku, zda k?es?ané ne?idovského p?vodu jsou povinni dodr?ovat ustanovení ?idovského zákona. Kardinální otázka ov?em zní, co se odehrálo v prvních dnech, týdnech, bezprost?edn? po Je?í?ov? uk?i?ování? Autor vyslovuje argumentovanou hypotézu, ?e zvolání ?maranata? v galilejském kruhu apokalyptických radikál? z Je?í?ova nejbli??ího okruhu, bylo onou první jiskrou, která dala do pohybu proces vznikání k?es?anské víry. Tuto hypotézu argumentuje ?adou odkaz?, ?e zvolání bylo známo ji? v Kumránu, odkud je dolo?eno v Didaché. To znamená, ?e nikoli víra ve vzk?í?ení dala vzniknout o?ekávání Je?í?ova p?íchodu, návratu, parusie, nýbr? vizioná?ské o?ekávání parusie, provázené zvoláním maranata, dalo vzniknout ví?e ve vzk?í?ení. V této nejstar?í vrstv? nelze je?t? ozna?it o?ekávání parusie jako o?ekávání druhého Kristova p?íchodu. Tam o?ekávání posouvá a? Pavel, pro kterého ji? Je?í??v k?í? byl vykupitelským d?jstvím poslaného bo?ího Syna. Mottem Fundovy knihy Je?í? a mýtus o Kristu (Praha, Karolinum 2007, 366 stran) je Popperova v?ta, ?e i velmi sm?lé hypotézy, které se nepotvrdily, poponá?ejí dop?edu na?e poznání. 606 $aTheology and Religion 610 $afaith 610 $areligion 615 0$aTheology and Religion 700 $aFunda$b Otakar A$01200558 712 02$aCentral and Eastern European Online Library 801 0$bceeol 801 1$bceeol 801 2$bNZ-WeVUL 906 $aBOOK 912 $a9910372778103321 996 $aDas Entstehen des christlichen Glaubens$93596452 997 $aUNINA